V ten den už potřetí šel ředitel školy "Svaté srdce" udělat malou návštěvu do třídy slečny Liliany Pérez, nejatraktivnější učitelky ve škole. Studenti opět vstali a pozdravili ředitele silným hlasem "Dobré ráno pan ředitel." "Dobře, dobře, to už stačilo," řekl trochu v rozpacích oslovující mladou paní učitelku. "No ..... jen jsem šel kolem a myslel jsem, jestli Vám můžu v něčem pomoci. Nepotřebujete nějakou křídu, napínáček nebo lepidlo?" "Ne, díky ... to je od vás velmi milé," odpověděla mladá žena začervenajíc se. "Fajn, slečno Liliana, pokud budete potřebovat jakoukoliv maličkost, neváhejte mi zavolat, OK?" řekl ředitel opuštejíc učebnu. "Nashledanou pan ředitel" vykřikli studenti vyskočic z lavic, přičemž několik učebnic popadalo na zem. "Dobře, dobře, OK, OK .... přestaňte už s těmi pozdravy!" Řekl podrážděně ředitel před tím, než zmizel na chodbě.