Pohár, o kterém tolikrát snil, že ho drží ve svých rukou, se stal skutečností. Ani vykloubená lopatka, ani silný zánět šlach v levé ruce, nemohly zabránit houževnatému Gustavu Lanzarovi zvednout vysoko trofej, kterou právě vyhrál.

Střely rychlosti 249 km/h, které na něj vysílal jeho soupeř mu zlomily 4 rakety, ale ne morální odvahu.

Jeho trenér, famózní španěl Pepe Galleto, inspirovaný slavnou "Serrano" šunkou, mu následně předepsal přísnou roční dietu pouze a výhradně ze žaludů. Měsíce tvrdých tréninků byly strašné, ale ve srovnání s pocitem ze skvělého vítězství, byla oběť opodstatněná.

Nepříjemnou věcí byl jen brutálně špatný dech, jehož se nemohl zbavit a výslovný odpor k šunce.